Legenda na kterou se (ne)zapomnělo. Psal se rok 1969 když plovoucí Magnum spatřil světlo světa. Zhruba o 30let později jsem na něj narazil i já a postupem času si získal zasloužené místo v mojí štikové a sumcové krabičce. Ano čtete správně, nejen štikové ale především sumcové. A to konkrétně 14 a 18cm verze.

První nástraha od Rapaly, kde bylo místo balzy použito podstatně tvrdší dřevo abachi. Nástraha, která má na kontě stovky trofejních ryb, chycených po celém světě. Wobler, u něhož se nemusíte bát, že by ho jakákoliv z ryb, žijících v českých vodách, zničila. I to byl jeden z důvodů, proč jsem ho před lety začal používat právě na sumce. Čtrnáctka byl spolu se Super Shad Rapem můj první „větší“ wobler. Postupem času jsem přidal i 18cm a to hlavně při lovu v noci či kalné vodě.

Během dne s Magnumem lovím podél břehů, kde skvěle pracuje i při velmi pomalém tažení. V noci naopak v proudech pod jezy, kde s ním oklepávám štěrkové dno. Číslem jedna je pro mě při lovu v kalné vodě kde spolu s Jointedem 13 tvoří „základ“, bez kterého nevyrážím na sumce. Spoustu zážitků mi přinesl i při štikové přívlači. Tady ovšem upouštím od monotónního tažení a přichází na řadu twitchování. Zde se bez jerkovacího prutu rozhodně neobejdete. Popouštím uzdu své fantazii a s nástrahou si doslova pohrávám. Rychlé či pomalé tažení, stop&go, twitchování. Při tom všem pracuje bezchybně. Lze ho i pomalu táhnout těsně pod hladinou a čeřit jí „ocasem“, což dobře funguje nad zatopenými trávami či v mělkých partiích vod.

Magnum je jedna z mála nástrah, u které neřeším barvu. Na sumce je nepodstatná a u štik si vždy vystačím s jednou křiklavou a jednou přírodní.

V dnešní době stojí Magnum trochu neprávem ve stínu moderních nástrah. Kdo ovšem jednou zkusí, už se ho jen těžce bude vzdávat.